Martin Zet (1959) prošel klasickým sochařským studiem na AVU v Praze, nicméně se nespokojil s pojetím díla jako statickou jednotkou, nehybným výřezem. Naopak se přiklonil k takovému chápání artefaktu, které ho chápe jako neuzavřený, tekutý fragment. Realizace Martina Zeta mají často podobu metafory. Metafora odkazuje ke svému významu za pomoci podobnosti určitých viditelných rysů, především pak využívá možnosti vzájemného zastoupení blízkého a vzdáleného, známého a neznámého či konkrétního a abstraktního.
Více o umělci: http://www.artlist.cz/martin-zet-434/
Martin na FNAF 2 po důkladném vyměřování zatloukl do země tři kůly. Pak se svlékl a své tělo naaranžoval mezi kůly tak, aby po určité korekci jeho nohy trup spolu svíraly pravý úhel.
Fotogalerie
