Martin Zet (1959) prošel klasickým sochařským studiem na AVU v Praze, nicméně se nespokojil s pojetím díla jako statickou jednotkou, nehybným výřezem. Naopak se přiklonil k takovému chápání artefaktu, které ho chápe jako neuzavřený, tekutý fragment. Realizace Martina Zeta mají často podobu metafory. Metafora odkazuje ke svému významu za pomoci podobnosti určitých viditelných rysů, především pak využívá možnosti vzájemného zastoupení blízkého a vzdáleného, známého a neznámého či konkrétního a abstraktního.
Více o umělci: http://www.artlist.cz/martin-zet-434/
Martinova performance na FNAF 6 proběhla ve spolupráci s umělcem Janem Turnerem, který je zkušený terapeut. Hlavním nástrojem performance totiž byly masážní baňky. Baňkami v počtu téměř dvou stovek si nechal Martin pokrýt celé tělo. Pak se pokoušel baněk postupně zbavit bez použití rukou – pohyby, kotouly, otíráním se o architekturu. Jeho tělo bylo podtlakem baněk velmi poznamenané.
Fotogalerie
